V úterý 6. února 2018 se Františku Kubínkovi, úřadujícímu mistru ČR v olympijském triatlonu, převrátil život. Cestou do Prahy měl na dálnici u Velkého Meziříčí vážnou autonehodu. Těžce zraněný byl vrtulníkem přepraven do Fakultní nemocnice Brno, kde prodělal několik operací.

Po propuštění z ústavní péče začal okamžitě s obrovským nasazením usilovat o své úplné zotavení. Nepřipouští si jinou možnost, než návrat do špičky vrcholového sportu, triatlonu.

Franta po operaci ruky

11.11.2019

Ahoj Franto, dlouho jsme se neviděli. Při posledním rozhovoru jsi měl skvělé plány a byl v plné přípravě na vrcholné závody. Jak to dopadlo?

"Dopadlo to špatně, nikam jsem nejel. Měl jsem zdravotní problémy a vyvrcholilo to pádem, při kterém jsem si zlomil zápěstí levé ruky."

Jak k tomu došlo?

"Trénoval jsem na trojkolce a v brněnských Obřanech jsem vjel do žlábku tramvajové koleje a upadl. Bolelo to, z počátku jsem se přemáhal a nepřikládal tomu váhu, Dokonce jsem chodil na pravidelné rehabilitace. Mé fyzioterapeutce se však ruka nelíbila a skončil jsem na vyšetření Už jsem po operaci a ruka je v sádře. Operaci jsem absolvoval ve Fakultní nemocnici v Olomouci a tam jsem taky nějakou dobu pobyl na Klinice rehabilitace.

Jak víš, po autonehodě nemám plnohodnotnou pravou polovinu těla a proto jsem si na úkor pravé ruky vypomáhal levou. Po úrazu jsem nucen dělat všechno pravou rukou a to je to, co potřebuji. Tak že, všechno zlé je k něčemu dobré."

Teď jsi byl na rehabilitačním cvičení v Chironaxu v brněnském Komíně. Co ještě děláš?

"Kromě rehabilitace stále chodím na logopedii, biofeedback a začal jsem spolupracovat s psychologem. Trénovat nemohu, se zlomenou rukou to nejde, ale pracuji na sobě jinak. Jsem docela vytížen.

Před pár dny jsem se vrátil z olomoucké kliniky, pak jsem odjel do Londýna, kde jsem bydlel u reprezentační kolegyně Hanky Kolářové. Spolu jsme nachodili po metropoli kolem dvaceti kilometrů.

Taky jsem pomáhal v Blažovicích s organizací Svatováclavského běhu, který jsem startoval. Velice si vážím, že jsem mohl odstartovat prestižní běh Vokolo pryglu po boku světové rekordmanky Jarmily Kratochvílové."

Jaké máš další plány do budoucna?

"Hlavně se chci dát do pořádku a pak začít znovu s tréninkem. Co bude dál se ukáže."

Franto děkuji za rozhovor.

Mistrem ČR v silničním závodu tricyklistů v kategorii T2 s hromadným startem

19.6.2019

Ahoj Franto, veliká gratulace k mistrovskému titulu. To je letos po časovce v krátké době druhý mistrovský titul. Jak probíhal závod?

Na brněnském autodromu jsme jeli 4 okruhy v celkové délce 22 kilometrů. Naše kategorie T2 byla sloučena s T1, tak že se nás na startu sešlo celkem 15. Závod byl odstartován v 18 hodin a hned po startu jsem se dostal do čela. V závěsu za mnou se držel Zbyňa Švehla z Kociánky, ale v prvním stoupání jsem se utrhnul a pak už jsem jel sólo všechny čtyři okruhy až do cíle.

Nebyl to lehký závod a můj obdiv patří všem zúčastněným borcům, kteří bez zřetele na své postižení velmi srdnatě bojovali.

Ovládl jsi oba dva domácí šampionáty. Vzhledem k tomu, že jsi po úrazu ramene neměl natrénováno, byl jsi taky docela úspěšný ve světových pohárech. Co tě čeká dál?

Chystám se do Holandska, kde UCI od 12. do 16. září pořádá mistrovství světa paracyklistů ve všech disciplínách. Moje T2 byla vyhlášena v časovce i v hromadném startu a rád bych se zúčastnil obou. Zatím toho moc bližšího nevím.

Vím jen, že se to bude konat v Emmenu, to je město s něco více než sto tisíci obyvateli a má cyklistickou tradici, což je skvělé. Každoročně se tam koná velké cyklistické kritérium s názvem Gouden Pijl s kvalitním obsazením.

Jak se na světové mistrovství připravuješ?

Teď jsem s normálními cyklisty jel Kavkazcup, který má docela dlouhou tradici. Název cyklistického závodu, který se vypisuje v několika kategoriích, není inspirován horským masivem, ale hospodou, kde se účastníci scházejí.

Startovali jsme v Ostopovicích a bylo to docela náročné. Jel jsem časovku na 23 km a dosáhl jsem průměrnou rychlost 27,6 km/h. S těžkou trojkolkou se jen stěží mohu měřit s lehkým kolem, navíc jsem ve veliké nevýhodě v zatáčkách, kde jsou kola podstatně rychlejší. Beru to jako skvělý tréning, který mě posouvá dál nejen kondičně. Už se koncem června těším na další závod.

Jinak jsem na trojkolce denně. Jezdím po cyklostezkách i po silnicích. Ve všední dny, kdy mám většinou nějaké procedury, ujedu kolem 50 km a o víkendu ke stovce. Musím říct, že dosahuji čím dál lepších časů.

Koncem tohoto týdne se chystám trochu pocvičit v posilovně a pak si zaplavat v bazénu, ale nic výkonnostního, spíš jen rehabilitovat. Sem do Řečkovic bych chtěl docházet tak jednou týdně a ještě samozřejmě absolvuji ozdravné procedury, jak jsem uvedl v předchozích rozhovorech.

Hlavně se soustřeďuji na to, abych zdokonalil a zautomatizoval techniku jízdy na trojkolce. Musím zapracovat na vyšší rychlosti a naučit se v zatáčkách více naklánět. Proto také jezdím slalom.

Co klasické kolo a běh?

Kolo je špatné, neudržím rovnováhu, ale v běhu mám zásadní posun. Daří se mi, už běhám a budu na tom hodně pracovat. Na mobilu mám video, můžeš se podívat.

Tak to je výborné, mám z toho velikou radost. Přiznám se, že od té doby co jsem tě viděl posledně je to neuvěřitelné. Fano, dík za rozhovor, můžeme oběd v Orionu na Řezáčové zase zopakovat.

Startovní molo

Mistrovství ČR ve sprint triatlonu

29.5.2019

Tuto neděli 25. května 2019 se na brněnské přehradě konaly triatlonové závody SUPERPRESTIGE Brno. Všichni závodníci měli jednotné tratě bez ohledu na věk a pohlaví. SUPERPRESTIGE byla vypsaná na dva závody - pro muže a pro ženy, které se jely jako Mistrovství České republiky ve sprint triatlonu (plavání 750m, kolo 20 km a běh 5 km).

Mítink byl zahájen dopoledne v 11 hodin startem OPEN TRIATLON Kaláb ligy. Na startovní molo se postavilo 55 triatlonistek a triatlonistů. Celkovým vítězem se stal šestačtyřicetiletý Petr Vabroušek z TITAN TRILIVE v pěkném čase 1.05.58,8 hodiny.

Petr Vabroušek se dokonce zúčastnil i hlavního SUPERPRESTIGE závodu, v němž obsadil výborné 17. místo, a to v ještě lepším čase, než v závodu OPEN Kaláb lize.

Lukáš Kočař

SUPERPRESTIGE mužů odstarován

Pak následoval SUPERPRESTIGE žen, kterého se zúčastnilo 30 závodnic. Závod suverénně ovládla Romana Gajdošová z brněnského KONRAD TOOLS TEAMU s přesvědčivým náskokem před druhou Simonou Křivánkovou z ROCKTECHNIK TRIATLONu. Třetí doběhla do cíle Lenka Švecová z TCV Jindřichův Hradec.

Vyvrcholením celého dne byl všemi očekávaný SUPERPRESTIGE mužů. Do závodu nastoupilo 70 závodníků šesti věkových kategorii, počínaje juniory od16 let a konče dospělými 60+.

Vítězem se stal Jan Volár z Etriatlon Teamu s pohodlným náskokem před druhým Janem Čelůstkou z KONRAD TOOLS TEAMU Brno. Třetí byl Lukáš Červenka z Triatlon Teamu Tábor. Všichni tři borci se svým výkonem dostali časově pod jednu hodinu.

Jan Volár už slaví

František Kubínek, který byl přítomen, tentokrát nebyl v roli diváka, jako v minulém ročníku, nýbrž byl aktivním účastníkem. Byl pověřen odpovědným úkolem: být předjezdcem vedoucího běžce ve všech třech závodech. Svého úkolu se jako zkušený triatlonista zhostil s absolutní jistotou a bezchybně přivedl do cíle Petra Vabrouška, Romanu Gajdošovou i Jana Volára.

Chvíli jsme si s Frantou sedli a popovídali. Položil jsem mu několik otázek.

Franto jak hodnotíš závod?

„Po organizační stránce všechno klapalo, jak má být, počasí bylo skvělé, voda měla 16 stupňů. Výbornou atmosféru dával závodu erudovaný a zasvěcený komentář Štěpána Škorpila. Trošku mě mrzela slabší divácká návštěvnost.

Blahopřeji Romče Gajdošové i Honzovi Volárovi k čerstvému titulu Mistr České republiky, také Petru Vabrouškovi k vítězství v OPEN Kaláb lize a obdivuhodnému výkonu v hlavním závodu.

S Romanou Gajdošovou

I když jsme s Honzou Volárem přátelé, přeci jenom ve skrytu duše jsem přál vítězství Honzovi Čelůstkovi z domovského klubu, s nímž jsme dobří kamarádi. Když jsem byl ještě v aktivním triatlonu, na závodech jsme bydleli spolu na pokoji.

Jan Čelůstka se připravuje na první disciplinu

Taky jsem přál úspěch Pelimu (Lukáši Kočařovi), kterému se ale nevedlo. SUPERTPRESTIGE ho zastihla v plné tréninkové přípravě na nedělní Mistrovství světa ve středním triatlonu v Šamoríně, byl z té zátěže unaven. Lukin má letos formu jako hrom. Letos přivezl ze Španělska světový bronz z terénního triatlonu, ještě získal titul Mistra ČR ve středním triatlonu a další v zimním triatlonu“.

Nevíš, proč byli Čelůstka s Volárem penalizovaní?

„Doslechl jsem se, že jim přesahovaly rukávy od neoprénu přes okraj bedýnky, kam je složili po plavání, než se na kole vydali na trať“.

Všiml jsem si, že se Honza Čelůstka a ještě několik závodníků namočili před závodem v přehradě.

„Každý má svůj rituál, já to dělám taky, naberu si za neoprén vodu, aby mě lépe přilnul na tělo“.

S Janem Volárem

Franto, co vlastně mají triatlonisti na sobě oblečené?

„Závodníci si na holé tělo natáhnou triatlonovou kombinézu. Na tu si natáhnou neoprén do vody a plavou bosí. Po plavání v depu sundají neoprénovou kombinézu a uloží ji do bedýnky. Zůstanou oblečeni ve triatlonové kombinéze, která plní funkci dresu a absolvují v ní celý závod.

Vyhlášení vítězů SUPERPRESTIGE mužů

Na kole mají v pedálech už připnuté cyklistické boty. Nasednou na kolo, naboso vsunou nohy do bot, zapnou přezky a vyrazí.

Když na konci cyklistické částí přijíždí do depa, s předstihem rozepnou na botách přezky, vyzují se z bot, ale ty zůstávají upnuté v pedálech, pak upevní kolo za sedlo, nazují běžecké tretry a vyběhnou na trať“.

Co se ještě v nejbližší době pojede?

„Honza Volár, Honza Čelůstka a Franta Linduška jedou o příštím víkendu do Holandska na Mistrovství Evropy v Olympijském triatlonu“.

Franto, dík za rozhovor. Budeme držet palce, až pojedeš v neděli 16. června na Masarykově okruhu závod tricyklistů s hromadným startem, ve kterém půjde o titul Mistra ČR.

Světové poháry tricyklistů v Itálii a v Belgii

22.5.2019

Franto, ještě jednou blahopřeji k titulu mistra ČR v časovce tricyklistů v Mostu. Pak jsi jel Světový pohár, je to tak?

Ano, z Mostu jsme jeli Volkswagenem přímo do Corridonie v Itálii. Je to malebné historické městečko s 15 tisíci obyvateli ve střední Itálii.

Z naší republiky byli jezdci v rámci Světového poháru zařazení podle handicapů do různých kategorií. Já jsem byl v kategorii T1 nominován společně s Jiřím Hindrem a Petrem Bergerem. V příbuzné kategorii T2 byl Zbyněk Švehla.

Závod v Corridonii, stejně jako v Belgii, je započítáván do kvalifikace na letní Paralympijské hry v Tokiu 2020.

Světový pohár začal časovkou na 10 km. Kategorii T1 jsem suverénně vyhrál. Dekorován jsem ale nebyl, byl jsem prý málo handicapovaný. Tak mě přesunuli do kategorie T2 (Tricykl 2), to jsou borci s menším tělesným omezením. V nové kategorii mi započítali dosažený čas z T1 a tady jsem se umístil jako osmý.

Na premiéru ve svěťáku to byl docela úspěch a jak probíhal další závod?

Závod s hromadným startem měřil 24 km. Jelo nás kolem dvaceti tricyklistů.

Musím uznat, že v T2 jsou kvalitní borci a docela jsem si máknul. Jel jsem ve vedoucí skupince, ale jízdu na trojkolce ještě nemám zažitou. Před zatáčkami brzdím stejně, jak jsem zvyklý z normálního kola a to je pozdě. Málem jsem měl pád, ale ustál jsem to. Tato kolize mě však zdržela, skupinka mi poodjela, bohužel už jsem jel sám a to je velmi náročné. I přes to jsem dojel na 6. místě.

Když uvážím, že jsi po úrazu ramene nemohl delší dobu trénovat, tak jsi úspěšně reprezentoval? Z Itálie jste jeli domů?

To ne, domů jsme nejeli. Přesunuli jsme se autem rovnou do Ostende v Belgii, je to pěkné přístavní a lázeňské město. Byla to dlouhá únavná cesta. I zde jsme bydleli v hotelu.

Časovku, která se jela na 20 km, jsem tentokrát absolvoval bez kolize i pádu. Skončil jsem desátý.

Závod s hromadným startem na 32 km se jel na tři okruhy. Vedlo se mi mimořádně dobře, ale bohužel jsem měl v zatáčce pád – zase to pozdní brzdění. Na to jsem tři kilometry jel sám, když pominu opozdilce, které jsem předjížděl. V cíli jsem byl také desátý. Kdybych se nevyklopil, dopadl bych líp.

Jak tě znám, tak máš do budoucna další plány. Prozradíš co chystáš?

Na brněnském autodromu se 16. června koná Mistrovství ČR s hromadným startem na čtyři okruhy, bude to 20 kilometrů.

Pak v září v Holandsku následuje Mistrovství světa kategorie T2 v časovce i v závodu s hromadným startem. Mám nějaký čas, abych pořádně zapracoval na technice jízdy i na fyzičce.

Květen byl pro tebe dost náročný, když uvážím, že jsi byl docela dlouho mimo plnohodnotný tréning. Franto, jak jsi teď na tom s kondicí?

Se současnou váhou jsem spokojený a udržuji si ji. Pokud jde o srovnání fyzické kondice, viditelně přibývá a teď se cítím tak na 40 % toho, co jsem měl dřív.

Jaké teď absolvuješ zdravotní procedury a mají pozitivní vliv na tvůj další fyzický vývoj?

Určitě mají, dlouhodobě stále docházím do Chironaxu, Logo kliniku i Mráz léčí a doufám, jsem tomu velice rád, že s největší pravděpodobností ještě dál budu pokračovat.

Jaké sportovní disciplíny teď děláš?

Dosud jezdím pouze na trojkolce. Po procedurách ujedu mezi 30 až 40 kilometry a ve volné dny něco kolem 70. Ale od tohoto týdne začnu docházet do mého domovského Sportovního areálu na Družstevní, kde budu plavat, posilovat i relaxovat v tamním centru.

V sobotu 25. května se na přehradě koná Mistrovství republiky ve sprint triatlonu a další závody. Chystáš se tam?

Určitě tam budu, moc se těším. Byl jsem totiž poctěn tím, že pojedu jako předjezdec před prvním běžcem v hlavním závodu sprint triatlonu.

Tak to se tam uvidíme.

Mistrem ČR v časovce tricyklistů

5.5.2019

V sobotu 4. května František Kubínek přesvědčivě zvítězil v časovce tricyklistů (trojkolky), která se konala jako mistrovství České republiky na okruhu v Mostu. Závod odejel na novém kole s klasickými drátěnými výplety, protože slíbená karbonová kola ještě nedorazila. Od Svazu je dostane až na „svěťáky“.

Původně byla časovka plánovaná v Plzni, ale přesunula se na okruh do Mostu, kde odpadl závod s hromadným startem. Ten se s největší pravděpodobností pojede v červnu, přesnější informace budou až po zveřejnění propozic.

Všichni blahopřejeme Fanovi k čerstvému titulu Mistra ČR a držíme palce na obou následujících světových pohárech, kam se bezprostředně přesouvá.

V plné přípravě na květnové závody

26.4.2019

Ahoj Franto, konečně vidím tvé nové kolo, jaké je?

Je trošku větší, než původní. Je lehounké, rám je z odlehčených materiálů. Jen kola jsou ještě provizorní, ale závodní, snad karbonová, čekám až na MČR v Plzni. Z karbonu jsou vidlice, řidítka, sedlovka i přehazovačky - vepředu mám dvoutalíř (53 a 37 zubů) a na zadních kolech mám jedenáct stupňů.

Každé zadní kolo má svou vlastní kotoučovou brzdu, kterou ovládám silnější levou rukou. Přední kolo je osazeno klasickou čelisťovou brzdou a tu ovládám pravou rukou.

Za nové speciální kolo jsem velmi vděčný mým donátorům.

Co tě čeká v květnu?

Květen mám opravdu nabitý. Čtvrtého května jedu paracyklistické mistrovství ČR v Plzni, bude to časovka a hned druhého dne se jede v Mostu klasický závod s hromadným startem.

Přímo z Mostu se přesouváme do Itálie na Světový pohár UCI, který se pojede 11. května. Z Itálie cestujeme rovnou do Belgie, kde mě už za týden 18. května čeká další Světový pohár. Oba poháry se jedou jako klasické závody s hromadným startem.

Máš nějaký plán na příští rok 2020?

Ještě letos začnu mimořádně intenzivně trénovat na kole, protože v roce 2020 se budou v Tokiu konat letní olympijské hry a hned po nich budou následovat XVI. letní paralympijské hry, které proběhnou od 25. srpna do 6. září na témže Olympijském stadionu.

Paralympiádě podřídím úplně vše. Tam se totiž každý náš handicapovaný sportovec nedostane, ale jen ten úplně nejlepší. A o to chci bojovat, to je můj cíl.

Jak jsi na tom s triatlonem?

Jak jsme si už říkali dřív, neumím si představit nic jiného, než plnohodnotný návrat do triatlonu. Teď jsem se s nevalným výsledkem pokoušel o běh a podobně je to špatné i s plaváním, protože nemohu protočit pohmožděnou ruku po úrazu z Kanárů. Samozřejmě že budu i nadále pracovat na obou disciplinách, ale chce to čas. S ohledem na tento handicap mi jednoznačně na prvním místě zůstává kolo.

Poslal jsi mi fotky z RSFK (Repre skupinka Františka Kubínka)

Konečně jsem mohl s nimi vyrazit. Měli jsme společné velikonoční soustředění na Třech Studních, ubytovali jsme se v Horníkovi. Celkem nás bylo osm dospělých a dvě děti. Pobyt jsme si užili, vyhovovaly nám zvlněné silnice a hlavně tam byl slabý provoz, což bylo báječné. Se skupinkou máme zajímavé plány do budoucna, dokonce chystáme i příměstský tábor pro děti. O tom až jindy.

Franto, držíme palce, aby ti to všechno vyšlo a doufám, ze se koncem května setkáme.

Opět na kole

17.4.2019

V pondělí se Franta podrobil kontrolnímu vyšetření ramene. Ortoped s potěšením konstatoval, že rameno se hojí, povolil částečnou fyzickou zátěž a omezený trénink.

Po dobré zprávě Franta hned vyzkoušel tolik očekávanou novou trojkolku, kterou mu věnoval Svaz, a je velmi spokojený. Bohužel s plaváním je to horší, neprotočí ruku.

Nicméně středem jeho zájmu v nejbližší době bude právě kolo a příprava na paracyklistické poháry.

Český pohár absolvuje ve dvou dnech, 4. května ho čeká časovka v Plzni a hned další den závod s hromadným startem v Mostu.

Za pár dnů, koncem května, pojede ještě dva Světové poháry. První v Itálii a další pak v Belgii. Nezná ještě podrobnosti, ale domnívá se, že v obou zemích to bude závod s hromadným startem.

Fana si je vědom, že nebude mít stoprocentně natrénováno, zranění jej hodně zdrželo, navíc ještě čtrnáct dnů bude muset odlehčovat. Nic to ale nemění na jeho odhodlání pořádně zabojovat a reprezentovat se ctí.

Zpátky v Brně

30.3.2019

Franto, vítej doma. Co povíš o soustředění na Kanárských ostrovech?

„Odlétali jsme z Vídně, kam nás přivezla dvě auta – v jednom jsme jeli my a ve druhém kola. Let trval něco kolem pěti hodin až do Maspalomas, kde jsme byli ubytování v pěkných dvoupokojových apartmánech. My s Káťou jsme byli spolu a ve druhém pokoji bydlel Laďa Dvořák (šéftrenér).

Stravovali jsme se individuálně – u nás vařila Káťa, a to skvěle. Někdy si naše skupina zašla i na společnou večeři.

Kousek jsme měli na menší bazén, kde jsem trénoval chůzi po dně. O něco dál byla pětadvacítka a ještě dál oceán. Počasí nám přálo, bylo hezky.“

Koukám, zafixovaná ruka. Jak jsi na tom, už jsi byl na vyšetření?

„Na vyšetření už jsem byl a vypadá to velmi nadějně. Zlomenina klíční kosti se nepotvrdila, je to jen zhmožděnina. Lékař mi nařídil klid. Od minulého čtvrtka, co jsme se vrátili do Brna, netrénuji, abych dal ramenu možnost se co nejdřív zhojit. Je fajn, že mě nic nebolí a tak nezahálím a věnuji se jiným aktivitám. Za čtrnáct dnů, tj. 15. dubna, jdu na kontrolu a tam se rozhodne, jestli už začnu plnohodnotně s tréninkem.“

Tak že kolo, trenažér, plavání a posilovna nic?

„To vše vynechávám, přesto věřím, že nenaberu kondiční deficit. Teď naplno rehabilituji v Chironaxu, na masáže chodím na Domino nebo do Mráz léčí a tam také absolvuji kryokomoru (léčba mrazem) a hyperbarickou oxigenoterapii (dýchání 100 % kyslíku v přetlakové komoře). Ještě stíhám i soukromou Logo kliniku, kde podstupuji klasická logopedická cvičení a navíc biofeetback, jehož cílem je zrychlení řeči. Když všechno absolvuji, tak mám program na celý týden.“

Trojkolka tvůj pád na Kanárech přežila?

„Nic se jí nestalo, je v pořádku. Mám ji doma složenou a čeká, až mě lékař uschopní. Ještě jednou musím ocenit přilbu od POC, díky níž se mi nestalo nic horšího. Musím ale ještě říct, za to jsem velmi rád, že mi na Paracyklistickém svazu připravují novou trojkolku, bude větší a ještě lepší. Už se těším, až na ni usednu a proženu ji.“

Co plánuješ na nejbližší dobu a jak úraz pozměnil tvůj harmonogram akcí?

„Zrovna dnes (sobota) jsem se chtěl poměřit s cyklisty bez handicapu v klasickém závodě na 60 km ve slovenském Hlohovci, což jsem musel odřeknout. Doufám, že to bude jediná soutěž, které se nezúčastním.

Oba dva závody Světového poháru handicapovaných cyklistů chci jet, jak jsme o nich mluvili posledně v kavárně u Bílé vrány. Termín Mistrovství ČR v paracyklistice zatím neznám, ale chystám se na něj taky. Pro nejbližší dobu zatím tolik.“

Pád na trojkolce

19.3.2019

V sobotu brněnské triatlonové družstvo při svém soustředění na Kanárských ostrovech vyrazilo na kolech do hor. Franta v doprovodu své přítelkyně Káti je na trojkolce následoval. Střídala se stoupání, ale také i náročné sjezdy, které zatěžuji především pravou ruku, kterou se ovládá zadní brzda.

Jak jsme již informovali, Franta má problematickou pravou polovinu těla, což se mu stalo osudným. Musel si vypomáhat levou rukou na přední brzdě, a to byl kámen úrazu. Při dobržďování přepadl přes řidítka. Narazil si rameno, musel na ošetření a na rentgenu mu byla diagnostikovaná zlomenina klíční kosti. V úvahu připadá operace, ale definitivní rozhodnutí padne až po návratu domů.

Bylo velikým štěstím, že si zásluhou špičkové přilby, která je v tuto dobu na trhu nejbezpečnější, znovu neporanil hlavu. Franta děkuje společnosti POC za přilbu a všechnu výstroj, kterou od nich plně využívá.

Jedno je jisté, nějaký čas bude vyřazen z tréninku, ale věří, že mu k rekonvalescenci pomohou i enzymy od MediEvolution.

František Kubínek děkuje Konrad teamu za starostlivost i ohleduplnost, jen se obává, že se stal pro ně přítěží. Svou nelehkou situaci ale bere s nadhledem a jako veliký optimista se vyjádřil: „Už brzy budu skákat přes kaluže“.

Tak držme palce, aby se co nejdřív uzdravil a zase se naplno vlomil do tréninku.

Povídání u Bílé vrány

5.3.2019

Po nějaké době jsem se sešel s Františkem v jeho oblíbené kavárně u Bílé vrány, abychom si popovídali. Dali jsme si kávu a jeho oblíbenou jablečnou šťávu. Jako staří přátelé jsme nejdřív probrali ledacos a pak jsem ho trošku vyzpovídal.

Franto, všiml jsem si, že jste společně vyjeli na kolech s partou nadšenců RSFK (Reprezentační skupinka Františka Kubínka). Ještě je trénuješ?

„Je to pravda, společně jsme si vyrazili, ale už je nemohu trénovat. Toho se ujali mí přátelé, shodou okolnosti jsou to všichni mistři ČR. Plavání se ujal Kuba Kočař a cyklistiky jeho bratr Lukáš. Běh má na starosti Lukáš Olejníček“.

Čtenáře tvých webových stránek určitě zajímá, jak pokračuješ s rekonvalescencí?

„Je to čím dál lepší, cítím se dobře. Vidím na sobě, jak se výkonnostně posouvám, lepší se dosažené časy, uplavané bazény i ujetá dráha na kole. V bazénu už teď zvládám za jednu a půl hodiny tři kilometry, sice to ještě není ono, ale už je to znatelný posun a mám z toho velikou radost“.

Zkoušíš už triatlon?

„S triatlonem je to horší, protože mi nejde běhání ani kolo. Plavání je výborné a evidentně se mi daří, ale po nehodě, kdy jsem, mimo četná poranění, měl i otok mozku, to odnesla hybnost pravé poloviny těla a to je ten problém. Nejen že nemohu běhat, ale jsem limitován i v samotné chůzi. Stejně tak je to s rovnováhou na klasickém kole, které zatím nezvládám“.

Takže trojkolka?

„Ano, mám výbornou trojkolku, na které pravidelně jezdím něco mezi 60 až 80 kilometry denně, pokud to počasí dovolí. Když počasí nepřeje, mám doma trenažér. S Tomášem Bábkem (reprezentant ČR v dráhové cyklistice) jsem zkoušel okruhy, ale na to není trojkolka ideální. Vyhovuje mi silnice a na tu se zaměřuji“.

Slyšel jsem, že se teď soustředíš na paracyklistiku.

„Je to pro mě veliká výzva. V žádném případě to neznamená, že bych na triatlon rezignoval. Právě naopak, paracyklistiku považuji za další stupínek, o který se posouvám blíž k triatlonu. Triatlon považuji za cílovou metu mého snažení, denně makám a dělám úplně vše co zvládnu, abych opět ovládl soutěž“.

Jsi pořád členem Konrad tools triathlon teamu v Řečkovicích?

„Jsem a moc si toho považuji. Ve sportovním areálu na Družstevní mám své zázemí, skvělé kamarády i trenéry. Tuto sobotu 9. března všichni společně odlétáme na soustředění na Kanárské ostrovy. Je báječné, že se mnou může letět i má partnerka Káťa“.

Co plánuješ po návratu z Kanárů?

„Budu trénovat a pak v květnu pojedu světový pohár paracyklistů v Itálii a další v Belgii. Organizátorem je Světová cyklistická federace UCI.

Pak mě ještě čeká Mistrovství ČR. Světový pohár i Mistrovství ČR pojedu ve dvou disciplinách, kromě 40 km silničního závodu ještě časovku na 15 km“.

S léčbou jsi už skončil a nebo ještě pokračuješ? Všiml jsem si, že už docela hezky mluvíš.

„Od doby, co jsme se spolu naposledy bavili, jsem zase pokročil. Moc mi prospívají rehabilitační cvičení v Chironax Investu v Komíně, kde budu pokračovat ještě delší dobu.

Moje fyzioterapeutka je skvělá, svědomitá, erudovaná a právem si zaslouží můj vděk“.

„Také ještě docházím na soukromou LOGO kliniku a jsem velmi rád, že mi rozšířili léčbu o dalších čtrnáct procedur. Je to od nich velkorysé, děkuji. Zaměřují se na speciální logo cvičení, aby zrychlili rychlost mého vyjadřování a kromě toho ještě podstupuji i další logopedická cvičení“.

„Kromě toho jsem ještě navíc v péči dalších odborných trenérů, kteří se mi věnují. Jejich zkušenosti a rady jsou pro mě nedocenitelné.

Až se vrátím z Kanárských ostrovů, můžeme si znovu popovídat“.

Fano, určitě se s tebou zase rád setkám. Nezapomeň přivést nějaké fotky, abychom je mohli vyvěsit na web.

Po té František Kubínek nasedl na svou technicky propracovanou trojkolku a odjel domů do Kohoutovic. Má ještě další program.

Franta vyjel s nejlepší skupinkou RSFK na švih :-)

17.2.2019



Logopedická klinika

4.2.2019

Tento týden Franta dochází na logopedickou kliniku LOGO s.r.o. v Brně, kde bude léčit zhoršenou výslovnost, ke která došlo následkem poranění při autonehodě. V pondělí, v den nástupu na kliniku, absolvoval vstupním vyšetření, jehož součástí bylo i EEG.

Speciální cviky

31.1.2019

Pod vedením odborné fyzioterapeutky pokračuje Franta v Centru komplexní rehabilitační péče Chironax Invest v rehabilitaci. Cvičení je zaměřeno na končetiny, a to tak, že pro každou z nich je jiný cvik. Cílem je dosažení vzájemného uvědomění a součinnosti. Průběh rehabilitace lze shlédnout na následujícím videu.

Makáme #o106

1.1.2019

Druhý díl o cestě k uzdravení českého triatlonisty Františka Kubínka. Tentokrát se podíváme na Fanův trénink a na setkání s Tomášem Bábkem, dráhovým cyklistou a vícemistrem světa, který si v minulosti také prošel těžkým životním obdobím.